V zajetí závislosti

Tento říjen byl z mého osobního pohledu poměrně "výživný" na nešťastné události, jejichž společným jmenovatelem byla dlouhodobá závislost. Tři případy z mého bližšího i vzdálenějšího okolí a k tomu jeden velmi propíraný v médiích. Právě poslední zmiňovaný mě přesvědčil k tomu, že by si toto téma asi zasloužilo malé pozastavení a okomentování, Přestože jsem si vědoma toho, že dostupné informace o historii tohoto známého herce budou logicky zkreslené, on sám se ke svým silným závislostem několikrát vyjadřoval. Je z tohoto příkladu také hezky vidět, jak důležitý je náš vnitřní svět, vnímání našeho života a naše vlastní prožívání. Naopak jak málo záleží aktuálně na tom světě vnějším, v tomto případě světě celebrity pro mnohé už téměř světě pohádkovým bez omezení.  Velmi mě zaujal výčet toho, co vše absolvoval od svých 26 let, aby se závislostí zbavil, tzn. kolikrát se snažil být tzv. čistý. Jak sám řekl, strávil odvykáním až polovinu svého života.

Zbavit se závislosti na čemkoliv je poměrně náročná disciplína a je plná malých vítězství i o to hlubších pádů, často testuje to, jak moc to dotyčný myslí vážně.  V čem vidím hlavní problém a neúspěch při standardní léčbě, tak je záměna příčin a důsledků. Často vnímáme závislost jako příčinu a důsledky vidíme často v rozvráceném životě závislého a v životě jeho blízkého okolí. Terapie se pak soustředí primárně na tuto příčinu a související důsledky v životě. Cílem léčby bývá to, aby se ze závislého stal abstinent nebo aby alespoň přiměřeně fungoval ve svém běžném životě.  Pravá příčina však zůstává velmi často nepokryta. Příčina obvykle není závislost, osobně ji považuji také spíše za důsledek, ale to, co koho k závislosti už ze začátku přivedlo a proč dostala prostor vzniknout v době, kdy se jevila asi ještě jako neškodná. Proč člověk potřebuje takovou berličku, ze které se může stát velmi brzy hůl na uživatele?

Pro úspěšnou terapii považuji za nezbytné zacílit mnohem dál, než jen to, jak se stát abstinentem, to je spíše vedlejší. Přestože jsou tací, kteří svou vůlí byli i takto úspěšní, věřím, že udržet své tělo "čisté" je pro ně opravdu velká výzva. Podívejme se na alkohol nebo drogy optikou té pomyslné berličky, než se zvrhne do bijící hole, a pojďme si odpovědět na pár jednoduchých otázek:

- proč jsem si dal svou první.....cigaretu, alkohol, drogu? 

- co dobrého jsem cítil/mi přineslo, když jsem si dával jedny z prvních.... cigaret, alkoholu, drog?

- co dobrého cítím/dělám/umím, co bez toho ne?

- co špatného naopak naštěstí necítím/mě nenapadá, když jsem pod vlivem a jinak mě to obtěžuje běžně? 

- kdo je ten, kdo mě chce vidět na léčení, abych se závislostí něco udělal? Jsem to opravdu já nebo chci jen vyhovět okolí?

Tyto otázky jsou samozřejmě velmi zjednodušené a základní a měly by zde primárně sloužit k takovému základnímu uvědomění a následné práci na sobě. Na příkladu možných odpovědí - pokud někdo díky alkoholu pociťuje své sebevědomí a je schopen konečně bez problémů komunikovat (např. s opačným pohlavím) a usadit se v kolektivu, což za střízliva nezná a neumí a zároveň konečně necítí úzkosti a pocit nedostatečnosti a osamění, které jej provází celý život v případě, že je střízlivý, pak je snaha o dlouhodobou abstinenci bez relapsů velmi složitá bez toho, aby nejdříve zpracoval tato svá životní témata. Dá se tedy asi říci, že je nutné nejdříve zbavit alkohol a drogy osobních benefitů, které nám přináší jako náplast pro nevyřešené téma či trauma, resp. důvodů, proč takové benefity vůbec potřebujeme. Pak je cesta k abstinenci mnohem snazší a hlavně trvalejší.